Bosanski Osredci
Bosanski Osredci jsou malá vesnice v Bosně a Hercegovině v Unsko-sanském kantonu, nacházející se těsně u chorvatských hranic, které ji obklopují ze tří stran. Je součástí opčiny města Bihać, od něhož se nachází 68 km severozápadně, nejbližším městem je však Drvar nacházející se 39 km východně. V roce 2013 zde žilo 18 obyvatel, což je výrazný pokles oproti roku 1991, kdy zde žilo 219 obyvatel, ale i předtím počet obyvatel klesal. Nejvyšší byl v roce 1971, kdy zde žilo 401 obyvatel. Všichni obyvatelé jsou srbské národnosti.
Vesnice se sice nachází v Bosně a Hercegovině, avšak nekvalitní silnice, které jí procházejí, vedou pouze do Chorvatska. Z vesnice se tudíž nelze dostat nikam jinam do Bosny a Hercegoviny. Jediné vesnice, se kterými mají Bosanski Osredci přímé silniční spojení, jsou Begluci, Neteka a Srb, z nichž se všechny nacházejí v Chorvatsku. Jediné spojení Chorvatska a Bosny a Hercegoviny přes tuto vesnici je železniční.
Do války v Bosně a Hercegovině byla vesnice součástí opčiny města Drvar. Tato válka pravděpodobně zapříčinila prudký pokles obyvatelstva ve vesnici.
Vesnice se sice nachází v Bosně a Hercegovině, avšak nekvalitní silnice, které jí procházejí, vedou pouze do Chorvatska. Z vesnice se tudíž nelze dostat nikam jinam do Bosny a Hercegoviny. Jediné vesnice, se kterými mají Bosanski Osredci přímé silniční spojení, jsou Begluci, Neteka a Srb, z nichž se všechny nacházejí v Chorvatsku. Jediné spojení Chorvatska a Bosny a Hercegoviny přes tuto vesnici je železniční.
Do války v Bosně a Hercegovině byla vesnice součástí opčiny města Drvar. Tato válka pravděpodobně zapříčinila prudký pokles obyvatelstva ve vesnici.
Mapa - Bosanski Osredci
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |